Bor je esenciální prvek pro rostliny a důležitý element pro člověka, neboť významně ovlivňuje zdravotní stav kostí. WHO stanovila v r. 1998 odpovídající denní příjem boru ve výši 1–13 mg. Dobrým zdrojem boru jsou lískové oříšky.
Turecko je zemí původu lískových oříšků (Corylus avellana L.). V zemi existují dobré ekologické podmínky pro produkci vysoce kvalitních odrůd. Produkce se realizuje na více než 540 000 ha, ročně se vyprodukuje asi 450 000 tun. Export oříšků činí asi 12 % zahraničního obchodu Turecka. Turecko je přitom schopné zajistit 65–70 % světové produkce lískových oříšků a 70–85 % světového exportu.
Ačkoliv jsou lískové oříšky dobrým zdrojem boru, v tabulkách nutričních hodnot (“Food Composition and Nutrition Tables” autorů Souci, Fachmann, & Kraut, 2000) je jen málo informací o obsahu boru v lískových oříškách.
Bor je esenciální prvek pro rostliny. Pokud se však optimální dávky překročí, stává se herbicidem. Bor je také důležitý ve výživě člověka. Napomáhá fungování a stabilitě buněčných membrán, zapojuje se do enzymových reakcí. Společně s vápníkem a vitaminem D je důležitý pro zachování kostní hmoty, v prevenci demineralizace kostí, pro stimulaci imunitního systému, ovlivňuje zánětlivé a hormonální odezvy organismu. Hraje proto významnou úlohu v prevenci a léčbě osteoporózy a osteoartritidy. Pozitivně ovlivňuje metabolismus vápníku a hořčíku. Zjistilo se, že kontinuální příjem 1,8 mg boru/den vede ke snížení výskytu rakoviny prostaty.
Avšak nadměrný příjem boru způsobuje atrofii a degeneraci varlat. Množství vyšší než 500 mg/den může způsobovat nauzeu, zvracení a průjem. Denní příjem až 40 mg není pro člověka toxický, neboť se bor špatně asimiluje.
V roce 1998 WHO stanovila, že odpovídající denní příjem boru je 1–13 mg. Nahradila tak dřívější doporučovaný příjem ve výši 1 mg boru/den.
PO PŘECHODU MYSLETE NA SVÉ KOSTI
Osteoporóza je onemocnění charakteristické úbytkem kostní hmoty. Příčina není dosud jasná, známé jsou faktory podpůrné, K těmto patří strava s vysokým podílem bílkovin, tedy u nás nejběžnější typ výživy, nedostatek pohybu, ateroskleróza kostních cév, nedostatek slunečního záření, dieta s malým množstvím snadno využitelného vápníku a hořčíku, alkohol, nápoje s kofeinem a kouření, sladkosti a hormonální nerovnováha.
Osteoporóza se nejčastěji vyskytuje u žen po menopauze. V USA postihuje více než 25 % klimakterických žen a za její hlavní příčinu se považuje klesající hladina estrogenů. Riziko stoupá i po odstranění vaječníků, při dlouhodobé terapii kortikoidy a s déletrvající nehybností.
Prudký narůst výskytu osteoporózy u žen po přechodu ukazuje spíše na jíž popsanou souvislost osteoporózy s hormonální nerovnováhou než na souvislost choroby s nedostatkem příjmu kravského mléka, jak je často uváděno. S nadbytečnými bílkovinami se totiž z našeho organismu ve zvýšené míře vylučuje i vápník, který je důležitým stavebním kamenem kostní tkáně. Ztráty vápníku se dále zhoršují i vysokým obsahem sladkostí v jídelníčku, protože cukr, jako jedna z nejvíce kyselinotvorných látek v našem těle "spotřebovává" minerální rezervy organismu. Proto si myslím, že komplexní pohled na náš talíř je důležitější než samotná hodnota množství vápníku v jedné nebo druhé potravině. Například kravské mléko obsahuje vedle vápníku také velké množství bílkovin, které významně zvyšují jeho vylučování. Mléko je také jedním z nejčastějších potravinových alergenů vyvolávajících střevní zánět, při kterém dochází k narušení vstřebávací funkce střeva s výsledky jen těžce odhadnutelnými. Tak lze také vysvětlit, proč právě státy s vysokým příjmem potravin obsahujících vápník (mléko, sýry, jogurty, čokoláda, smetanové zálivky a krémy...) patří současně k zemím s nejvyšším výskytem osteoporózy.
Naopak obyvatelé chudších zemí a vegetariáni, s podstatně nižším obsahem vápníku ve stravě, jsou většinou postiženi méně. The Journal of Clinic Nutrition publikoval studii závislosti výživy s kvalitou kostní tkáně. A výsledek? U běžně se stravujících žen 35 % úbytek kostní dřeně ve srovnání s pouze 7 % ztrátou u žen vegetariánek.
Dalším možným vysvětlením nižšího výskytu osteoporózy u vegetariánů je pravidelný příjem ovoce, obsahujícího prvek bór. Americké studie ukazují, že tento minerál dokáže v krvi zvyšovat hladinu estrogenů a dalších elementů, jenž snižují demineralizaci kostní tkáně. Bór v našem organismu funguje jako náhrada estrogenní terapie a bez jeho odpovídajícího množství organismus nedokáže udržet potřebnou hladinu vápníku. Pokusem bylo například prokázáno 40 % snížení úbytku vápníku u žen po přechodu, které byly suplementovány 3 mg bóru denně, ve srovnání s kontrolní skupinou. Bór totiž dokáže až zdvojnásobit krevní hladinu nejaktivnější formy estrogenu, estradiolu 17B a krevní hladinu prekurzoru estrogenů, testosteronu. Hlavním zdrojem bóru je ovoce, luštěniny, ořechy, mandle a med.
Faktorů, které ovlivňují absorpci vápníku, jeho zabudování v kostní tkáni a vylučování močí, je ještě celá řada. Z praktického hlediska zde uvádím ty nejdůležitější souvislosti, které může každý z nás ovlivňovat svým chováním.
Praktické rady
Nezbytnou prevencí i terapíi osteoporózy je pohyb. Pravidelná pohybová aktivita, vedle celé řady dalších pozitivních účinků, zvyšuje piezoaktivitu kostní tkáně, jenž je potřebná pro udržení vápníku v kostech.
Konzumujte dostatečné množství přirozených potravin s vysokým obsahem vápníku, jako jsou luštěniny, ořechy, semínka, zelenina a ryby. Nejste-li alergičtí na kravské mléko doporučuji do jídelníčku zařazovat i netučné zakysané mléčné výrobky.
Maximálně omezte potraviny rafinované, konzervované a kyselinotvorné a potraviny s vysokým obsahem bílkovin, tuků a fosfátů. Dieta bohatá na fosfáty může přispívat k tvorbě nerozpustných kalciofosfátových komplexů a tím snižovat množství vstřebaného vápníku. Prakticky to znamená omezení masa, tavených sýrů a alkoholu.
Důležitou zásadou je i maximální omezení příjmu sladkostí a soli. Při zvýšeném příjmu sodíku (soli) se zvyšuje také jeho vylučování močí a tím i vylučování vápníku. Nevhodný je také příjem kofeinových nápojů a kouření.
Ke zdrojům dobře využitelného vápníku patří pohanka, bílá ředkev daikon, zakysané mléčné výrobky, sladěnka, ořechy a semínka, mořské řasy, ovesné vločky, sójové sýry, pšeničné klíčky a zelenina s nižším obsahem kyseliny oxalové.
Dbejte na dostatek slunečního záření, které zajišťuje fungování vitamínu D.
Na nedostatek vápníku pomýšlejte i při terapii antacidy s obsahem hliníku, která zvyšují vylučování vápníku močí i stolicí.
Fytoterapie
Osteoporóza je vážným onemocněním postihujícím především pacienty nad 60. rokem života. Tento typ osteoporózy přichází s věkem jako běžný proces stárnutí organismu. Objeví-li se osteoporóza v mladším věku, je zpravidla signálem závažných onemocnění, které musí být biochemicky a klinicky velmi detailně zhodnoceny.
Z evropských léčivých rostlin, jako pomocných prostředků, nepřichází v úvahu prakticky žádná; řadu rostlin doporučují tradiční terapeutické postupy asijské (Kampo medicína) a indické (Ayurveda). Tyto způsoby léčby jsou však komplexní - zahrnují nejen léčbu, ale i stravu, fyzická cvičení a poměrně striktní filosofické zázemí. V Evropě nejsou vyzkoušené a jsou cizí, a proto není důvodu se o nich zmiňovat.
Vhodná suplementace
Vápník – Ca,1500 mg denně, ale toto doporučení vždy předem konzultovat s lékařem
Hořčík – Mg,800 mg denně
Bór – B, nebo strava s vysokým obsahem tohoto prvku, 3 mg denně
Zinek – Zn, 50 mg denně
Vitamín C - kys.askorbová,1 g denně po 0,5 g dávkách
Křemičité tablety.
http://vitainfo.cz/
