ČAROMOCNÁ SLOVA, KOUZLO SEBETRANSFORMACE:Nejmenší z nebeských andělů je mocnější než největší z pozemských problémů.

Teplo vytváří energii; toho příznakem je vítr vířící nad ohněm. Představuje to vliv vycházející z nitra.
...Abychom byli schopni vyvinout takový vliv, musí mít naše slova moc, a to se stane jedině, budou-li vycházet z něčeho podstatného, stejně jako pro plamen je podstatou jeho palivo.
I-ťing - Kniha první, hexagram 37
ÚVODEM
Už jsem definovala magii jako proces transformace. Tato kapitola bude pojednávat o specifických technikách pozitivní transformace. Pokud jste na základě myšlenek z předchozích kapitol přestoupili hranice svého vnímání času a prostoru, jestliže jste začali přijímat odpovědnost za vlastní karmu, rozlišovat mezi pozitivní a negativní magií, vnímat své spojení s ostatním kosmem... a využívat popsané způsoby divinace - pak jste již zřejmě ve svém životě zakusili určitý stupeň transformace. Teď už je vám doufám jasné, že jsme schopni ovládat svůj život a dát mu směr... že "vnější realita" (Svět forem) už nás nemusí ovládat... že neexistuje moc větší nežli síla našeho bytostného já, je-li prožíváno v harmonii s celým vesmírem. Už teď jsou zjevné skryté možnosti transformace, jíž lze dosáhnout prostřednictvím vlastního bytostného já. Tato kapitola je jen dalším krokem.
Transformace se může projevovat různými způsoby. Dokonce i v oblasti zábavy existuje obor, kterému se také říká "magie", ale je ve skutečnosti pouhou simulací té opravdové transformace uskutečnitelné okultní cestou. K simulované magii patří manipulace s předměty, kouzelnické triky, kdy předměty zdánlivě mizí, objevují se a proměňují v něco jiného. I v okultismu může nastat stejný jev - nikoliv díky kouzelnickému triku, ale skutečnými změnami molekulární stavby předmětu. Vědci rádi používají slova jako "paranormální jevy", "psychokineze", či "parapsychologie", a podobné technické výrazy. Zjišťujeme, že tyto jevy mohou být měřitelné.`Vědecké experimenty prokázaly že Svět forem je pružný - mnohem víc, než se dosud zdálo.
Když byl hostem mého pořadu izraelský senzibil Uri Geller, ohýbal tam příbory, klíče a další obyčejné "nepružné" předměty. Nevyvíjel fyzickou sílu; nenapínal svály, a vůbec neužíval násilí, aby se tyto předměty zdeformovaly. Sotva se jich dotkl a "přál" si, aby se ohnuly, předměty se doslova zkroutily, zdánlivě samy od sebe. Ve skutečnosti je k tomu přiměl silou vůle. Stale si schovávám jako poklad nerezový nůž na máslo po mé matce, který Uri v polovině ohnul bez jakéhokoliv zjevného násilí. Pro mě to byla působivá ilustrace toho, jak pružný Svět forem může být.
Ve studiu však se mnou byli lidé, jejichž způsob vnímání jim nedovolil strávit to, co se stalo, a nevěřili, ani když to viděli na vlastní oči. Trvali na tom, že "to musí být trik"! Vím, že Uri (a jemu podobní) se s takovými skeptickými reakcemi setkávají pravidelně. Samozřejmě že na jevišti je "kouzlo" pouhým trikem "kouzelníka"; on jenom předstírá, že ohýbá kovové předměty. Ale my víme, že v okultním světě takové jevy mohou být reálné, že změna se skutečně může takto fyzicky projevovat. Nazíráno prizmatem okultismu dá se říci, že ten, kdo kategoricky odmítá věřit v možnost něčeho takového, se již rozhodl, že jeho vlastní Svět forem prostě nebude flexibilní (a tato volba je samozřejmě v souladu s jeho svobodnou vůlí).
Podle mého čarodějnického přesvědčení je ohýbání vidličky nebo klíče pouze symbolem. Proměňování života - k lepšímu má jistě hlubší význam. Ale symbol je důležitý právě kvůli tomu, co představuje; ohýbání vidličky nebo proměna života jsou jedno a totéž - obojí funguje stejným způsobem. Obojí je transformací.
Právě transformace fyzikální matérie jakožto symbol transformace psychologické a spirituální byla cílem alchymie. "Velkým dílem" alchymisté mysleli nikoliv především transformaci obyčejného kovu ve zlato, jak je často špatně chápáno. Cílem jejich snažení byla zásadní proměna alchymistovy duše. V Jitru kouzelníků Pauwelse a Bergiera se můžeme dočíst:
"Pro alchymistu, to je nutno neustále připomínat, je moc nad hmotou a energií jen vedlejší skutečností. Skutečný cíl alchymických úkonů, jež jsou možná zbytkem velmi dávné vědy patřící pohlcené civilizaci, je přeměna alchymisty samotného, jeho vzestup k vyššímu stavu vědomí.
Jung věnoval této myšlence značnou část svého díla. Říká:
Samozřejmě, že výroba zlata, jakož i chemické bádání všeobecně bylo velkým zájmem alchymie. Ale objevuje se tu ještě větší, mnohem vášnivější touha - možná bychom ani neřekli "zkoumání" - ale spíše poznání nevědomí.
Důležitý je tento bod: Svět forem je flexibilní - pokud mu to dovolíme.
Snad se zdá paradoxní, že základní výchozí myšlenka, kterou si musíme zapamatovat, když se chceme pustit do proměňování Světa forem, je to, že Neviditelnému světu musíme přisoudit rovnocenný význam. Jak říká I-ťing:
Všechno viditelné se musí stupňovat až do neviditelna. Tím se usadí ve světovém dění. Tím dosáhne skutečného posvěcení a očištění, a zapustí kořeny v kosmickém řádu.
- Kniha první, hexagram 50
Magie funguje v obou Světech a to rovnocenným dílem: ve Světě forem i v Neviditelném světě. Je jen přirozené, že nejdříve svoji pozornost zaměřujeme na Svět forem, protože v něm žijeme ve svých fyzických tělech, na Pozemské pláni, tady (jak to pojmenovává kabala) v Malkuthu. Je žádoucí, abychom pomocí magie změnili (zlepšili) formu svého života - pokud si uvědomujeme, že takové počínání je symbolem i počátkem mnohem většího díla, jako je alchymie. Veškerá magie (transformační) již samou svou podstatou zahrnuje celý vesmír; podle jednoho z platných principů jsme všichni mikrokosmem nekonečně většího Celku. Proto je důležité mít stále na mysli, že působnost magie - i kdyby platila pro jednotlivce - přesahuje hranice našeho bezprostředního vnímání a zachází dál, než byly naše původní cíle. (Touto myšlenkou se budeme ještě zabývat v souvislosti s procesem holistického chápání v Kapitole IX).
Snad se vám zdá, že v této kapitole kladu větší důraz na neviditelné, než viditelné. To však činím pouze proto, abych dosáhla vyváženosti. Bohužel naše kultura zašla příliš daleko ve svém zdůrazňování významu Světa forem, takže mnozí z nás už dávno zapomněli, jaký význam má neviditelné. Nebo si neviditelné možná uvědomujeme, ale nevíme, jak je uvést do souvislosti se sebou samým a jak s ním zacházet. Snad jsme spoutáni západním způsobem myšlení a hledáme souvislosti v neviditelném prostřednictvím stejných měřítek a definicí, jaké používáme ve Světě forem. Pokud ještě vnímáte Svět forem jako nepružný a uzpůsobitelný pouze do určité míry, můžete si automaticky přenášet tyto definice sebou i do Neviditelného světa. Takové nazírání Neviditelného světa nás zavádí k omezenému zacházení s ním, zvláště u nás na Západě. Proto lidé dospěli k myšlence boha nebo bohů dohlížejících na nás odkudsi mimo tento svět, a k "dedukci", jak se tento bůh či bohové mohou projevovat. Vedlo to k pocitu rezignace, k myšlence osudovosti, štěstí a předurčenosti a k víře v různé druhy z vnějšku ovládaných sil, které zdánlivě řídí náš život. Takový postoj byl často příčinou obav a pověrčivosti, a touhy uchlácholit tyto neviditelné síly - zvláště jsme-li konfrontování s něčím, co se nehodí do našeho omezeného chápání a definování Neviditelného.
Podle okultní víry jednou z vlastností Neviditelného světa je to, že podle toho, jak jej definujeme, jeví se v souladu s našimi definicemi. Jinými slovy Neviditelný svět odráží představu zpátky k nám podle toho, co si do něj promítneme. (Věříme-li, a promítáme-li si, že "osud" je nevyhnutelný, pak i Neviditelný svět se bude jevit jako dílo "nevyhnutelného" osudu. Budeme-li věřit, že Neviditelný svět je harmonický a vládne v něm řád, bude se tak i projevovat). Skutečně, Neviditelný svět nelze definovat zaběhanými výrazy.
První, co si musíme ozřejmit, je to, že každá definice, pravidlo, každé vymezení, které použijeme pro Neviditelný svět, jsou věcí naší volby. My se teď rozhodneme, že se budeme na Neviditelný svět dívat jako na dějiště příčiny, a na Svět forem jako na dějiště následku. Z vlastní volby pak začneme u idejí, jež jsou neviditelné. Uvidíme, že naše ideje se mohou projevovat ve formách, které jsou viditelné. "Ideje" v tomto kontextu zahrnují pocity, myšlenky, přesvědčení a rozmanité duševní pochody. Rozhodla jsem se používat "ideje" jako univerzální výraz hlavně proto, že toto slovo může v jistém kontextu také naznačovat "změnu'. V knize Jane Robertsové The Nature of Personal Reality, kde jsou popisovány podobné techniky jako Čaromocná slova, se používá výraz "přesvědčení".
Shledáme, že mnohé z našich předchozích idejí se dosud nacházely v rovině podvědomí. A rovněž proces příčiny a následku byl podvědomý když se ideje projevily v našich životech jako formy (nebo okolnosti). Nyní si tento proces projevování idejí ve formách skutečně uvědomíme. Pak můžeme proces příčina-následek nasměrovat tak, aby mohl ovlivnit náš život.
Podle této metody můžeme nazírat celý Svět forem a vše, co je v něm obsaženo, jako manifestaci neviditelných idejí. Pozemská pláň, Malkuth, je místo, kde se ideje projevují ve formách, a my jsme si právě toto místo zvolili k životu. Všude kolem sebe tu vidíme příznaky idejí projevujících se formami - zvířata, stromy, květiny, hvězdy, oceány - veškerá příroda. Každá forma je dokonalou živoucí ideou. A to jsme i my - dokonalé živoucí ideje ve formě našich neviditelných já (našich duší). A tak i každá stránka našeho života je idea, jíž jsme vlastním přičiněním umožnili projevit se v určité formě. Změníme-li ideu, následně i forma se odpovídajícím způsobem změní!
Tuto techniku můžeme chápat i sekvenčně: "Nejprve" do procesu zapojíme Neviditelný svět tím, že použijeme sekvenci idejí vyjádřenou slovy. Změny se projeví "později", ve Světě forem, v našich životech. Slova použijeme jako příčiny, a změny zaznamenáme ve svém životě jako následky. Západní magie pracuje se zákonem příčiny a následku obvykle právě tímto způsobem. Je to v souladu se zákonem trojnosti čarodějnic a s mnoha tradicemi pozitivní obřadní magie. Pochopíme-li, že existujeme v simultánním čase ("veškerý čas je právě teď"), pak můžeme uskutečnit vědomou volbu a pracovat v sekvenčním čili lineárním čase. Ale jsme si vědomi, že lineární čas není jediný časový modus, který máme k dispozici. Pochopíme-li, že žijeme ve vícerozměrném prostoru ("veškerý prostor je právě tady'), pak se můžeme vědomě rozhodnout pracovat se systémem, který se manifestuje v hmotné formě, na Pozemské pláni.
Je také důležité uvědomit si, že používání slov k odstartování těchto změn je pouze jedna z mnoha možností. Mohli bychom-využít již utvořených představ, diagramů, myšlenkových forem, rituálů, meditací, citových emocí či jiných způsobů a technik. Použití slov je obzvláště vhodné v záležitostech běžného života na Pozemské pláni, v tomto případě v západní kultuře.
Slova jsou symboly. Představují ideje, jež jsou neviditelné; a přitom slova samotná mohou být viditelná, napíšeme-li je na list papíru, nebo je fyzicky vnímáme bezprostředně svými smysly. Vždyť i nevidomí mohou využívat slov prostřednictvím sluchu nebo pomocí Braillova písma. Hluší lidé mají znakovou řeč nebo slova vyslovují v duchu. Každý, kdo je zvyklý pracovat se svými smysly, si může vybudovat spojovací můstek do Neviditelné říše cestou slov; díky jim překlenout oba Světy. Slova jsou nástroje; působí neviditelnou cestu, aby tak vznikly viditelné výsledky.
Při užití slov v magii je nesmírně důležité používat jazyka, který známe nejlépe. Jedině pak můžeme přesně vyjádřit veškeré nuance a jemné rozdíly svých myšlenek. Výsledky budou efektivnější a bezpečnější, než kdybychom používali slov, která nám nejsou důvěrně známá. Je pravda, že někdy dochází k duchovnímu rozvoji pomocí tradičních magických slov některých jazyků; skutečně, lidé si někdy myslí, že některé jazyky byly zvlášť uzpůsobeny pro využití v magii (například hebrejština). Ale protože je důležité přijmout naprostou zodpovědnost a získat kontrolu od samého počátku, rozhodně ve svých magických formulích užívejte toho jazyka, kterým mluvíte a čtete nejlépe. Je naprosto nezbytné zbavit se všeho neznámého či nejasného, neboť by to mohlo vést k oslabení ega. Nezapomeňte, že při magických operacích vychází energie z vás a že se řídí vašimi slovy. Vaše vlastní slova poslouží lépe než sebevýmluvnější zaklínadla kohokoliv jiného.
Z HISTORIE
Využívání slov v magii a náboženství je staré jako řeč sama. Slovní techniky pro vyjednávání s Neviditelným lze rozdělit do dvou kategorií: suplikační a afirmační.
Suplikační (prosebné) techniky lze definovat jako takové, které se obracejí v Vyšší Moci, o které se věří, že je mocnější než člověk a existuje kdesi ve vyšších sférách mimo dosah lidského chápání. Tato Moc je často nazírána jako jakýsi "všemohoucí prarodič" (nebo rodiče) a lidé jsou oproti ní pouhými dětmi. Vyšší Moc se i jakýmsi tajemným způsobem pohybuje, může vzbuzovat bázeň, a není možné, aby ji nicotný človíček dokázal pojmout svým rozumem. A naopak, může být i milosrdná, slitovná, ochranitelská a životodárná. V každém případě se jeví tato Moc jako zásadně oddělena od pozemského člověka. Primitivní odezvou na takovou Moc bývá snaha zavděčit se a "získat Boha na svoji stranu". Nebo se rozhodnout, že "Bůh je na naší straně". Takové přesvědčení pak může vést i k ospravedlňování tak barbarského chování, jako jsou svaté války nebo pronásledování jiných náboženství a ras. Obecně řečeno, všechno, co je zdánlivě mimo chápání člověka, je připisováno "vůli" Boží - včetně smrti, zrození, hnutí mysli a dramatických přírodních jevů. '
Suplikační techniky předpokládají, že bytostné já člověka je podřízeno Vyšší Moci. Takový postoj pak může vyústit v naléhavou žádost, aby se božstvo o člověka, který je uctívá, nějak "postaralo". Úctu lze vyjádřit mnoha způsoby:
 Oběti - oběť může být symbolická, nebo se obětuje zvíře, nebo se na předepsaném posvátném místě božstvu předloží peníze či pokrm.
 Sebeobětováním - zřeknutím se určité potraviny půstem, odříkáním sexu, nebo dokonce sebemrskačstvím či jinými formami strádání.
 Symbolickým sebeponižováním - pokleknutím, padáním do prachu, klaněním se.
 Verbálním sebeponižováním - připuštěním, že je člověk "nečistý", nízký, bezvýznamný atd. z hlediska Vyšší Moci.
 Modlitbami různých forem - od prosby o milosrdenství a lásku Boží až po žádost o určité projevy přízně. Taková modlitba může mít formu nanejvýš ušlechtilé prosby (spása života nebo ochrana země), ale i barbarské žádosti ("prosím, zabij mého nepřítele") či dětinské tužby ("dej, ať nepropadnu u zkoušky").
Smyslem praktik, které se na Západě vyvinuly z modlitby jako prosby, je "uzavření dohody" s Bohem. Často slýcháváme o lidech, kteří v okamžiku ohrožení slíbili Bohu, že budou "dobří", budou-li spaseni, ať už všeobecně nebo nějakým určitým způsobem. Někteří lidé s Bohem "uzavírají pakty" i když jim žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí, a předpokládají, že když se budou chovat určitým způsobem, Bůh se tak bude chovat též. Suplikace bývá pro člověka rámcem pro to, jak se chovat, pouze proto, že to zaručuje přízeň Vyšší Moci.
Některé formy modlitby nicméně obsahují určitý prvek ujištění se, afirmace; ujišťují se o spojení s božstvem na určité úrovni. Afirmační techniky předpokládají existenci lidské bytosti jako součásti oné Vyšší Moci. Afirmační modlitba uznává jednotu veškerého života, Jednotu veškerenstva, a následkem toho stvrzuje pojetí vyšší Moci jako přítomné v nitru stejně jako vně.
Některá náboženství začínají obhajující afirmací, a pak se obracejí k suplikaci, žádosti o odpuštění nebo povzbuzení. Věřilo se, že techniku afirmační modlitby dokázali pochopit pouze kněží a jiní duchovní představitelé; prostý člověk nebyl dostatečně "oduševněl~'. Mnoho svatých, kteří znali afirmační techniku, se snažili naučit tomu své následovníky, ovšem dopadalo to tak, že učedníci nakonec uctívali své učitele.
Jiným problémem mohou být rozmanité organizace, které afirmační techniky prohlašují za své výlučné vlastnictví. Ve skutečnosti je tato základní technika odkazem minulosti, který je k dispozici nám všem. Afirmace vychází z kolektivního nevědomí; k této technice lze nakonec dospět i dedukcí ze základních okultních a metafyzických principů. Za celou dobu existence magie a náboženství se vyvinulo množství verzí afirmačních technik, jež jsou nazývány a popisovány mnoha způsoby. Já jsem se rozhodla říkat jim Čaromocná slova především proto, že jsem tento proces vysledovala až ke starověké egyptské bohyni Isis, a je to výraz, který užívala Ona.
Přijď ke mně, neboť v mých slovech jest síla, jež tě ochrání a jež v sobě skrývá život...já jsem bohyně Isis, já jsem paní čaromocných slov, já vím, jak s těmito slovy zacházet, nejmocnějšími ze (mých) slov.
Isis byla ve starém Egyptě uctívána jako bohyně, avšak podle některých legend mohlo jít i o reálnou osobu. Píše se o ní, že dokázala užívat svých Slov ke konání zázraků, uzdravování a. přivádění mrtvých a umírajících zpět k životu. Isis uchovávala svého "zavražděného" manžela - bratra Osirida v takovém stavu vitality, že spolu počali dítě, boha Hora.
Zdá se, že staří Egypťané, kteří Isis uctívali, sami neuměli Čaromocných slov využít; chovali však v úctě jako božstva legendární postavy, které tyto schopnosti měly. Isis se prý naučila Slovům od svého otce, slunečního boha Ra. Věřilo se, že Ra byl "Jediný" bůh či základní esence a ostatní bozi a bohyně byly považovány za jeho projevy (formy). Podle mé teorie když Isis zjistila, že je součástí této Božské Moci, nabyla Její vlastní slova stejné moci.
Náboženství, jak je známe ze starověkých a "klasických" civilizací (počínaje V. dynastií v Egyptě zhruba 2900 let před Kristem a dále řeckým a římským obdobím až do prvního století po Kristu), v čele s kněžími a kněžkami, uctívala celý panteon bohů a bohyň, a to především formou suplikace. Nicméně tradice dochované díky okultním vědám naznačují, že již tehdy existovaly nejméně tři významné školy mysterií, které předávaly vybraných skupinám zasvěcenců afirmační techniky, Jsou jimi Isidina mysteria, eleuzínská mysteria Řecka (včetně kultu Diany, příbuzného keltskému čarodějnictví) a římská mysteria.
Existuje pouze jediná starověká civilizace, ve které byla afirmace praktikována zřejmě většinou obyvatel - legendární Atlantida. Pověsti o Atlantidě se shodují v jednom důležitém bodě: Mnozí lidé měli přístup k nějaké velké, tajemné (duchovní) Síle, a její zneužití nakonec vedlo k sebezkáze celé civilizace Atlantidy.`'
Čarodějnictví je pradávné náboženství, jehož kořeny lze vysledovat až k těmto prvotním magickým tradicím; jsem však přesvědčena, že ve skutečnosti sahají ještě dál do historie. I když některé z dnešních sekt uctívají Bohyni i Boha jako ztělesněné vnější božství, čarodějnictví pracuje především s afirmační technikou - věří, že ona Síla vychází z našeho nitra. V čarodějnictví se často setkáváme s kombinací rituální, sympatetické magie a recitace či zpěvu magických slov. To jsou symbolické techniky, jejichž účelem je napomoci v koncentraci a zaměřují se na využití Moci. Kouzla, zpěv, čáry a "magická slova" v čarodějnickém slova smyslu, jsou tedy prvky afirmační techniky. Na druhé straně lidová magie je především suplikační, prosebná, neboť jako taková vychází z pověry, Lze říci, že lidová magie prakticky ani není "magií", ale způsob usmiřování vnější, bázeň vzbuzující Síly.
Velekněží prvního chrámu ve starém judaismu měli o afirmačních technikách jistě určité povědomí; údajně znali (a dokázali i vyslovit) tajné "jméno Boží". Nicméně staří Hebrejci se většinou modlili suplikační technikou. Po zničení chrámu nástupci zvítězivších skupin, především Římané, zrušili dědičné postavení velekněze, a kněžství 'se stalo spíše politickým než duchovním postem.'Tak postupně docházelo k rozkladu mezi těmi, kteří veleknězi sloužili, až úřad velekněze zcela pozbyl smyslu. Skutečný sled událostí těchto dob zůstane asi navždy obestřen záhadami dochovaných legend (sdělovaných z pohledu nezasvěceného). V každém případě se od těch dob znalost afirmačních technik v judaismu omezila především na těch několik málo učenců, kteří celý svůj život zasvětili studiu kabaly. Cílem tohoto studia, řečeno zjednodušeně, je dosáhnout vyššího stavu duchovního vědomí, jež je projevem poznání a vyslovení tajného jména Božího.
Ve Starém zákoně najdeme zmínky o tom, že afirmace byla praktikována některými svatými. Pověsti o zázracích kolem Mojžíše naznačují, že zřejmě něco věděl o magii starého Egypta, zvláště pokud jde o Čaromocná slova.vzhledem k tomu, že Bible byla překládána a předávána pravděpodobně především nezasvěcenci, je obtížné zjistit, jaký asi byl způsob komunikace s Vyšší Mocí. Afirmační nebo suplikační? Jsem přesvědčena, že světci a duchovní vůdci používali afirmační metody, zatímco obyčejný lid praktikoval techniky suplikační.
V každém případě je zřejmé, že od dob biblických je v judaismu kladen důraz především na uctívání a modlitbu cestou suplikace. Menší důraz se pak kladl na méně známou duchovní tradici, kdy studiem a modlitbami vyšší úrovně bylo dosahováno určité formy afirmace, jednoty s božskou energií. Existují četné legendy - z hlediska nezasvěceného - o "zázračných rabínech", kteří uměli dělat zázraky protože poznali Jméno. Tito rabíni prý dokázali létat, přemisťovat se v prostoru, stvořit golema (humanoida z hlíny), uzdravovat nemocné, vymítat zlé duchy a provádět další nadpřirozené činy.
V Novém zákoně naznačují používání afirmačních technik zmínky o Ježíšových zázracích a uzdravování; a je dost možné, že se Ježíš pokoušel učit afirmaci i své učedníky. Je-li to tento případ, pak původní záměr se po určité době zvrtl v uctívání učitele samého, aniž by byl pochopen smysl učeného. V Markovi se píše (11:23):
"Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ,Zdvihni se a vrhni se do moře' - a nebude pochybovat (ve svém srdci), ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít."
(Bible, ekumenický překlad, ČKCH v ÚCN, Praha 1987)
STYLIZACE
V minulém století se vynořilo několik nábožensko-filozofických organizací vyučujících afirmační techniky v rámci židovsko-křesťanské tradice. Například Religious Science (Náboženská věda) nazývá tuto metodu "prostředkem (treatment)"; unitáři jí říkají "afirmativní modlitba" a "afirmativní meditace". Tyto techniky jsou obzvláště užitečné pro ty kteří touží uskutečňovat afirmaci způsobem slučitelným se západním židovsko-křesťanským pojetím modlitby Takové skupiny v podstatě pracují s myšlenkou, že "Bůh je v našem nitru", a přisuzují metafyzický význam tradičním modlitbám a pasážím z Bible. Není tedy nutné rozcházet se s tradičními monoteistickými náboženskými tradicemi, abychom mohli některou formu afirmace používat.
Možná narazíte i na organizace, jejichž přístup k učení afirmace je odlišný; okultní, metafyzický, psychologický, nebo i východní. Některé jsou eklektické a vypůjčují si z různých stylů. V některých skupinách se pak používá takových klíčových výrazů, jako "rozšířené vědomí, růst vědomí, cvičení senzitivity dynamika, duchovní síla, uvědomění či ovládnutí". Chcete-li se pustit do hlubšího průzkumu v tomto směru, pak bych vám ráda připomněla Kapitolu III, stať o "nebezpečí současné doby"! Buďte obezřetní - nechcete přece zbytečně přijít o část své energie a dovolit někomu, aby ovládl váš život. To je problém mnoha lidí - nepředloženě svoji úctu, obavy, bázeň a odpovědnost (předtím přenechanou Bohu, osudu nebo nějaké vnější Síle) přenášejí na vůdce skupiny. A někteří vůdci takovou roli klidně přijímají, ať již záměrně či podvědomě. To se může stát dokonce i při učení odpovědnosti k sobě samému, rozhodování o vlastní karmě a chápání Boha nalézajícího se v nitru člověka. Tento rozpor, jak už jsem řekla dříve, je příznačný pro období střídání věků. Ve věku Vodnáře to jistě už nebude problém; ale je třeba se mít na pozoru.
V ideálním případě by styl afirmace, který si zvolíte, neměl odporovat ničemu, v co hluboce věříte. Afirmace by měla harmonicky souznít s vaším myšlením a způsobem života, a měla by naplňovat vaše potřeby. Styl, který pro vás bude nejvhodnější, možná přirozeně vyplyne na povrch, pochopíte-li obsah. Snažila jsem se v této knize vést pokyny pro Čaromocná slova tak, aby byla co nejméně sektářská. Proto doufám, že si je dokážete uzpůsobit a stylizovat podle libosti - možná si vypracujete svůj vlastní styl. Ale vezměte na vědomí, že stavím na zcela individuálním základě (pokud jste si toho nevšimli!). Ano, je to čarodějnictví - přesně řečeno jde o čarodějnické požehnáni.
A tak teď, než se pustíme do návodu, jak zacházet s Čaromocnými slovy, nabízím vám své vlastní čarodějnické požehnání, které vás bude na cestě doprovázet.
Platí jen tehdy, budete-li tomu chtít.
Jediná Síla, jež pohybuje Měsícem,
Prostupuje tebe.
Síla, jež rozzářila Slunce
Rozzáří i tvůj život,
Je ženská a je mužská,
Je oblakem i deštěm,
Ukryta sídlí ve zvlhlé zemi,
V kořenech a v klíčcích semen.
To ona zvedá vítr.
Je veškerý život, zrozený i nezrozený,
Na této Pláni i v rovině příští.
Viditelná i neviditelná,
Na planetě i hvězdě.
Je nekonečná, žehnající a ochraňující,
Hojí a tvoří;
Míří kupředu i zpět v Čase,
Proniká celým Vesmírem -
V tomto životě, a myriádách životů, jež teprve nastanou,
Jakož i v životech minulých.
Tato Síla je tvojí Sílou
A je i mojí,
Je Bohyní a je Bohem.
Využij ji, pro blaho veškerenstva
A v souladu se svobodnou vůlí všech,
S vyrovnanou myslí a s radostí
Aby požehnala tvému životu.
A tak se staň.
SHRNUTÍ
Účinek Čaromocných slov vychází z tradičního čarodějnického principu, že žijeme současně ve dvou Světech: ve Světě forem a v Neviditelné říši.
Svět forem je ten, jenž zdánlivě existuje okolo nás. Někdy se zdá, že nad ním nemáme žádnou kontrolu. Ve skutečnosti jej však ovládnout umíme. Svět forem je mnohem pružnější, než by mohla současná kultura nasvědčovat. Neviditelná říše je oblast, ve které se rodí ideje. Tyto ideje se později manifestují jako forma. Toužíme-li řídit a ovládat formy našeho života, započneme své dílo v Neviditelné říši. A tady potřebujeme vedení.
Nesprávné chápání Neviditelné říše vedlo k takovým pomýleným představám jako je "osud", "předurčenost", a obecně rozšířené pověry. To jsou všechno ideje, které se vztahují k pojmu "vnější Moci". V Neviditelné říši neexistuje žádná vnější Moc nebo Síla, jež by byla mocnější než Síla bytostného já člověka.
Nabízejí se nám určitá vodítka: základní principy Univerza, jež vyplývají z tradiční čarodějnické víry. Ty řídí naše konání v souladu s oběma světy - Světem forem a Neviditelným světem.
Naše konání se týká obou těchto Světů.
ČAROMOCNÁ SLOVA: ZÁKLADNÍ PRINCIPY
1. Pro blaho veškerenstva: Všechny magické operace se musí uskutečňovat jedině ve prospěch všech. V kontextu naší současné kultury nám tento princip snad připadá těžko pochopitelný. Bude tedy nezbytné jej ve Slovech uvést, nežli si naše vědomí tuto zákonitost osvojí. Doslova to znamená, že každý náš magický čin způsobí dobro každému. Tedy i vám, kteří jej uskutečňujete, každému, kdo je této situace účasten, a vůbec každému živému tvoru. Vesmír funguje v dokonalé harmonii a my na úrovni člověka, rovněž zapadáme do této ideální, neskonalé harmonie. Naše potřeby tomuto principu nijak neodporují; harmonizují s ním. Jednáme-li tak, abychom uspokojili své potřeby pak takové činy rozhodně nikomu neublíží a prospějí každému. Zde neplatí žádné výjimky žádná "kdyby", žádná "ale", - platí to pro všechno. Neznamená to manipulaci. (Ten a ten musí trpět nebo se něčeho vzdát či o něco přijít, aby se mohlo stát to a to.) Nikoliv Neznamená to kompromis. (Musím se obětovat, trpět, nebo udělat kompromis, aby tato věc posloužila všeobecnému blahu.) Nikoliv Neznamená to strádání, ani to neznamená racionalizaci. (Nemůžeš mít všechno.) To také ne. Vy, původci,,budete uspokojeni, a lidé, kterých se vaše dílo týká, budou též uspokojeni podle své potřeby. Tedy nikoliv podle vaší definice jejích potřeb, ale v souladu se svobodnou vůlí a ochotou přijímat každého. A vše se doslova a do písmene obrátí opravdu k tomu nejlepšímu. Základem toho je princip přírodní vesmírné harmonie, což také znamená...
2. Vesmír jako makrokosmos: Vesmír sestává z harmonické, bezmezné a dokonalé jednoty (unity) veškerého života. Ona Síla je životní síla vesmíru a v určitém smyslu je s ním totožná. Všichni jsme dědici této Síly a ona si nevybírá. Je přítomna stejnou měrou ve všem a v každém; jsme-li s ní v harmonii, jsme v harmonii s dokonalou rovnováhou vesmíru.
3. Mikrokosmos: Tím je každý z nás - je to naše bytostné já. Každý jsme individualizací této Síly, a cokoli, co dokáže tato Síla, dokážeme i my. Tato Síla má schopnost tvoření - vytváří světy hvězdy, planety, děti - i my tuto schopnost máme. Vesmír je dokonalý (má vše, co potřebuje), i my jsme dokonalí (potenciálně můžeme mít všechno, co potřebujeme). Máme nekonečné zdroje této Síly abychom mohli uvést v činnost pozitivní magii, a změnili teorii v realitu. Mně nejbližší způsob vnímání sebe jako mikrokosmu je tento: každá z nás je Bohyní, každý z nás je Bohem. Veškerá energie patří nám, abychom z ní mohli čerpat tím, že uznáme tuto bezmeznou dokonalost Síly, ve všem a v každé bytosti. My jako mikrokosmos, jsme každý středem svého vlastního vesmíru, našeho vlastního života. Tak můžeme těžit z vědomého užívání přírodního zákona, který udržuje v plynulém chodu vše ve vesmíru...
4. Zákon příčiny a následku: Vy materialisté už to znáte. Ano, fyzika i magie fungují podobně. Zákon příčiny a následku je základem všeho života na této Pláni i veškerého dění. Nezapomínejte, že na této úrovni pracujeme s koncepcí lineárního, sekvenčního času, kdy příčina předchází následku. Moderní fyzikové se již začali zabývat myšlenkou následků předcházejících příčiny, což dokazují existencí tachyonů, částic, které se podle vědců pohybují rychleji než světlo.
Pro nás jsou Čaromocná slova příčinou, a jejich projevem čili manifestací bude následek. Příčina se často odehrává v Neviděné říši a následek se obvykle projeví ve Světě forem. Většinu těch nejmocnějších kouzel pozitivní magie můžeme uskutečňovat právě cíleným využitím zákona příčiny a následku. Kýženého efektu, následku, dosáhneme ustavením patřičné příčiny. Tento zákon ovšem logicky platí i pro každý negativní čin. Je-li tudíž někdo natolik bláhový či nezodpovědný, že jedná manipulativně nebo ubližuje, pak se taková manipulace či akt ublížení automaticky vrací k původci (a někdy ve chvíli, kdy to nejméně čeká). Jak už jsme si řekli, čarodějnice věří, že se všechno třikrát vrátí. Nemohu zaručit, že i k vám se vše vrátí právě tolikrát, ale mohu vás ujistit, že se opravdu vrátí všechno. Použijete-li Čaromocná slova za nějakým velmi specifickým účelem - vrátí se to, co jste přesně specifikovali. V negativní magii se zpět vrátí prokletí, snaha uškodit, vrací se i způsobená bolest nebo smrt. Ano, nakonec se vše vrací k původci - k tomu, kdo vytvořil prvotní negativní příčinu. Negativní kouzlo nemusí nevyhnutelně zasáhnout cíl - záleží na tom, zda taková osoba umí využít sebeobrany, ať vědomě či podvědomě - ovšem vždy a neodvratně potrefí magika.'°Pamatujte, že právě tato myšlenka vyjadřuje symbolické rozhodnutí satanistů "zaprodat duši Ďáblovi". Tento zákon ovšem nemusí nutně působit jen v negativním slova smyslu. Vztahuje se i na požehnání, uzdravení a lásku. Proto nikdy nezapomínejte vyslovit formuli: "pro blaho veškerenstva ".
5. Svobodná vůle: Protože je pozitivní magie nemanipulující, je důležité zahrnout do magického díla formulaci "ze svobodné vůle" nebo "v souladu se svobodnou vůlí každého". Takové prohlášení vyloučí i bezděčné manipulující myšlenky které by se mohly vynořit - ať už jde o manipulaci s někým nebo se sebou samým.
6. Nekonečnost: "Nekonečností" myslím neomezenost. Pro mě z toho plynou dva hlavní způsoby nazírání a oba jsou neskonale útěšné:
(a) S pomocí praktické magie lze vyřešit cokoliv. Neexistují žádná omezení, aby nebylo možné Čaromocná slova uplatnit. Pokud si dokážete uvědomit, že problémy lze z tohoto úhlu pohledu řešit, ať jsou jakékoliv - pak jste v jediném okamžiku vyloučili možnost, že vás problém ochromí, že propadnete beznaději nebo ztratíte nad sebou kontrolu. "Jakkoliv osudová, hrozivá, jakkoliv komplikovaná se situace může zdát, dokážu ji zvládnout díky Čaromocným slovům, tím, že osobně využiji pozitivní magii." Pak je již problém automaticky napůl vyřešen.
(b) Mějte neustále na paměti, že bez ohledu na to, co máte za problém, existuje nekonečně mnoho řešení. Pokud znáte ten důvěrně známý pocit, že nevíte kudy kam, nebo máte na výběr jedno ze tří možných řešení, a žádné z nich se vám nezdá úplně vyhovující - pak jistě chápete, co to znamená "zvolit menší zlo". Nu, a pokud jde o "nekonečně mnoho řešení", existují myriády nekonečné množství dalších řešení, o kterých se vám ani nezdá, a všechny těmto principům vyhovují. Povšimněte si slov "pro blaho veškerenstva", například. Hned od začátku se můžete dopracovávat k řešení (dokonce i když jste ještě ani nepřemýšleli o tom, co vlastně řešením je), které bude jen pro vaše blaho, bez bolesti, kompromisu, a které nikomu neublíží - skutečně prospěje každému. A nemusí jít tedy nutně o volbu mezi možností 1, 2 nebo 3.
Jak se dobrat řešení? Nalezneme jej skutečně rychle, když se necháme přesvědčit, že řešení nám přinese naše podvědomí (tj. že jeho prostřednictvím nám je nabídne vesmír). V takových případech je často nejlepší "nechat to na vůli Boží", ať již máme na mysli Bohyni, Boha nebo Sílu, nebo naši věčnou duši, či naši podvědomou mysl, to je jedno. Abychom si to ozřejmili - využití nekonečného počtu řešení - pomůže nám, když si připomeneme...
7. Princip formy a podstaty: Dokonce i když nevíme přesně, co chceme, cítíme, jaká je podstata toho, co chceme. Takový pocit pro nás může být klíčem. Ve svém konání se zaměříme na určení této podstaty a umožníme Vesmíru, aby nám pomohl objevit tu správnou formu. Nezapomínejte, že Svět forem je mnohem pružnější, než si vůbec můžeme pomyslit! Formy vznikají v Neviditelné říši a manifestují se ve "hmotném" světě. Někdy víme zcela přesně, jakou formu potřebujeme. Ale pracujeme-li s Čaromocnými slovy, je moudré mít stále na paměti, že následek není nutno omezovat pouze na jednu určitou formu. Uvědomujte si tedy tuto flexibilitu formy - nejde o kompromis, ale o naplnění.
8. Transformace: Tedy proměna. To je oblast, která se může jevit jako chvíle skutečných zázraků. V pozitivní magii nejsou o nic méně důležité tiché zázraky, kdy se záporné obrátí v kladné, nebo kdy se vytvářejí nové příčiny pro dosažení nových následků. Problémem mohou být z počátku následky "starších" záporných příčin. Změníme-li své vnímání, může se problém transformovat v pozitivní příčinu a nový následek! Presto, chango!
A nezapomínejme ani na transformaci bytostného já, vrcholný cíl pozitivní magie. Již svými činy se i vy sami měníte k pozitivnímu. Dalo by se říci, že už samotný akt pojímání života tímto způsobem je novou startovní čárou či příčinným východiskem k životu daleko blaženějšímu. Přehodíme-li výhybku našeho vnímání do směru "všechno je možné", reagujeme tak na princip neomezeného; to je první transformace. Transformací je i samo dílo magika, a proměněná bytost žijící tímto způsobem pak prochází neustálou transformací.
9. Láska: Začněme láskou k sobě samému. Nesmíme ji ovšem zaměňovat se "útěkem do sebe"; což podle mého není žádná láska, ale přemrštěná kompenzace za to, že se nemáme rádi dostatečně. Láska k sobě samému znamená především jednoznačné uznání, že získat to, co si přejeme, je správné - tedy respektování vlastních potřeb. Je to přijetí naprosté zodpovědnosti za vlastní život, karmu a budoucnost - stejně jako minulost. Láska v sobě vždy zahrnuje zodpovědnost. Jakmile si to uvědomíme s naprostou jistotou, pak mnohem snáze dokážeme milovat druhé.
10. Právě teď. Okultní dílo se odehrává v čase přítomném. Nezapomínejte, že pracujeme s okultním principem simultánního času; "veškerý čas je právě teď", veškerý čas - minulost, přítomnost i budoucnost - se "odehrává" současně: Nezapomínejte, že magie transcenduje naše pozemské (lineární, sekvenční) vnímání času.
Pomůže nám, když si uvědomíme, že "budoucnost se vytváří právě teď"." Dáme-li si do pořádku své "teď", bude podle toho vypadat i naše budoucnost. Snažte se tedy při odříkávání svých Čaromocných slov přemýšlet spíše o čase přítomném místo toho, abyste své myšlenky promítali do budoucna.
Veškeré tyto principy působí ve vzájemném přirozeném souladu. Při naší práci se napojujeme na zákony přírody na vyšší úrovni. Lze říci, že naše konání je skutečně nadpřirozené; nikoliv "ne"-přirozené, je přirozené v tom nejhlubším slova smyslu. Čarodějnictví je přírodním (nature) náboženstvím. Necháme-li se vést jeho imaginací, můžeme na sebe nahlížet jako na nanejvýš schopné využít účinků pozitivní magie, budeme-li zajedno se zákony přírody.
JAK ZKOMPONOVAT VLASTNÍ ČAROMOCNÁ SLOVA
Čarovná slova účinkují na základě určité sekvence idejí, a to v souladu s právě vyjmenovanými základními principy, V našem příkladu bude naším cílem naplnění, uspokojení.
1. Je Jediná Síla
2. A tato Síla je dokonalým naplněním.
3. A já (vaše jméno), jsem dokonalým projevem této Síly.
4. Proto dokonalé naplnění je i mým naplněním, právě teď a právě tady,
5. Pro blaho veškerenstva,
6. A ze svobodné vůle.
7. Tak se staň.
Namísto dokonalé naplnění můžeme dle vlastního uvážení uvést: dokonalou hojnost, prosperitu, lásku, zdraví, harmonii - jakoukoliv určitou hodnotu nebo kvalitu, kterou si přejeme prožít, cíl nebo cíle, kterých si přejeme dosáhnout. Slovo "dokonalý' se může příčit přesvědčení některých lidí, neboť "dokonalé" chápou jako něco smrtelníkovi nedosažitelného. Říkáme-li zde "dokonalý", myslíme to osobně - tj. dokonalý, ideální pro nás, v harmonii s celým Vesmírem. Ovšem pokud vám slovo "dokonalý" stále vadí, pak klidně říkejte "přiměřený' nebo "ten pravý".
Třeba si budete chtít text přizpůsobit. Jakékoliv vlastní varianty a změny jsou možné, pokud dodržíte základní strukturu Slov:
1. Ujištění se o Jediné, všezahrnující, duševní a životní moci, energii, Síle.
2. Vymezení určité hodnoty nebo cíle; jejich definování jako nedílné součásti oné všezahrnující Síly.
3. Prohlášení se, a to jmenovitě, za projev (v mikrokosmu) této všezahrnující Síly.
4. Prohlášení, že tato hodnota (cíl), kterou jste jmenovali, je již přítomna přímo ve vás samých. Tato hodnota již náleží vám skrze vaše vědomí, prostřednictvím definování vás samých jako součásti Síly. Vy tímto máte všechny vlastnosti původní Síly, protože jste její individualizací, její manifestací. Vše, co je této Síle vlastní, je vlastní i vám. Čaromocná slova jsou pro středkem, kterým uvádíte sama sebe v přímé spojení s touto Sílou a můžete se jí řídit.
5. Jasné prohlášení, že vše se děje pro všeobecné blaho.
6. Prohlášení, že vše činíte ze svobodné vůle.
7. Prohlášení, že jste své dílo završili (varianty: "A budiž tak" nebo "Nechť se tak stane"). "And so mote it be" je tradiční čarodějnická fráze, která doslova znamená "A tak se staň". Ostatně stejný význam má i "Amen". Jenom neříkejte něco takového, jako "Kéž se tak stane", neboť tím vyjadřujete pochybnosti. Tak to je; to je celá myšlenka.
Slova této formule jsou příčinou. Vstupují do zákona příčiny a následku. "Přicházejí zpět" (projevují se, manifestují) jako následek. I když lze proces Čaromocných slov popsat takto "racionálním", sekvenčním způsobem, mějte na mysli, že se zakládá na principu ;,relačního" (viz Kapitolu I a IX, definice "racionálního" a "relačního") V tomto případě bude následkem dokonalé naplnění.
Pokud chcete definovat Jedinou Sílu, onu všezahrnující energii, jako "Boha", můžete to samozřejmě udělat. Pro mnoho lidí tato představa skutečně znamená Boha. U kroku 1. můžete použít vyjádření: "Je jediná božská síla," nebo "Existuje jediná božská energie," či "Je jediný Bůh."
To je ovšem věc individuálního stylu. Já osobně jsem se rozhodla definovat tento všezahrnující princip jako Sílu, protože "Bohem" myslím mužskou individualizaci této Síly a "Bohyní" myslím individualizaci ženskou. 0 Síle mluvím jako o všeobsažné. Je to v souladu s mou osobní čarodějnickou vírou. Je-li i vám tato tradice blízká, můžete tuto formulaci používat též.


Základní Čaromocná slova v "čarodějnickém" duchu:
1. Je jediná Síla, jež je Bohyní í Bohem.
2. Která je dokonalým naplněním.
3. A já (vaše jméno), jsem Boží inkarnací.
4. Proto je dokonalé naplnění i mým naplněním, právě zde a nyní.
5. Pro blaho veškerenstva,
6. Ze svobodné vůle všech.
7. A tak se staň.
Chcete-li, zde je modernější varianta:
Základní Čaromocná slova ve "vědeckém" duchu.
1. Existuje jediná tvůrčí životní Síla Universa
2. Jež zahrnuje i dokonalé naplnění.
3. A já (vaše jméno), tímto dávám pokyn své podvědomé mysli
4. Využít této Síly k dokonalému naplnění sebe sama,
5. Pro všeobecné blaho,
6. A ze svobodné vůle.
7. A nyní uvádím tato Slova do Zákona příčin a následků.
ČAROMOCNÁ SLOVA VE PROSPĚCH JINÉHO
Chceme-li Čaromocnými slovy prospět druhému, je naprosto nutné dokonale pochopit principy nemanipulace a svobodné vůle jedince (viz str. 319), a také musíme mít svolení této osoby. Nejlépe je otevřeně a upřímně o toto dovolení požádat. Pokud s tím bude dotyčný souhlasit, nebo sám o tuto službu požádá, ovšem bez jakéhokoliv naléhání, mějte na paměti následující: Všichni bez rozdílu jsme dědici Jediné Síly. Vy nemáte o nic více z této Síly než kdokoliv jiný a ani nikdo jiný z ní nemá méně než vy. A proto i když Slova pronášíte vy, nejste to vy, kdo uskutečňuje dílo; vy to jen umožňujete této osobě. Vy navážete spojení s jeho podvědomím, abyste mu vytyčili cestu; je to jeho podvědomí, které začíná ono dílo a nechává je, aby se projevilo. Jak říká Mel Brooks: "zpíváme všichni; ústa jsou má."'Musíte pochopit, že i když Slova vyslovují vaše ústa, je to ten druhý, kdo "zpívá". (Ve skutečnosti zpívá celý vesmír.) A nikdy to nebude fungovat, pokud tomu nebude chtít ten druhý. Nemůžete tedy rozhodovat vy, co "potřebuje" nebo "co by měl" ten druhý. Vždy se napřed zeptejte. Zeptejte se, zda máte vůbec podnikat nějaké kroky a zeptejte se, co chce. Pak stačí uvést jeho jméno v kroku 3.
Čaromocná slova pro druhého
1. Je jediná Síla
2. A tato Síla je dokonalým naplněním
3. A (jméno osoby) je dokonalou manifestací této Síly.
4. Dokonalé naplnění je tedy i jeho naplněním, právě teď a právě tady,
5. Pro všeobecné blaho,
6. A ze svobodné vůle a ve vzájemné shodě se všemi a vším.
7. Tak se staň.
Samozřejmě že můžete použít jakoukoliv variantu základní formulace. Všimněte si, že při práci pro druhou osobu je krok 6. rozšířen o slova: "A ze svobodné vůle a ve vzájemné shodě se všemi a se vším. "
Je třeba říci, že až se výsledky začnou projevovat, nemůžete čekat nějakou chválu. Poskytnout takovouto službu jinému jen proto, abychom se předvedli, není právě dobrou motivací. V "pozitivní magii" nejde o zásluhy, o ocenění. Podvědomá mysl jiného člověka byla stejně tak činná jako naše, a to v Neviditelné říši. A celý vesmír se připojil. Nesmíte však propadnout pocitům samolibosti!"
Chcete-li odříkat Čaromocná slova v něčí prospěch, pak si musíte dávat velký pozor na vlastní pohnutky. Nikomu své služby nevnucujte. Nenaléhejte, ani se žádným způsobem nesnažte nikoho přesvědčovat. A naopak nedovolte jinému, aby vás k tomu přemlouval, pokud se na to necítíte. Nemanipulace je při této práci primárním předpokladem. Samozřejmě by bylo naprosto nejlepší, aby každý pracoval sám pro sebe. Dílo, jež člověk vykonává pro druhého, nazývám "náhražkou". Podrobněji se tím budeme zabývat v oddíle "Ještě několik myšlenek" na konci této kapitoly.
ZRUŠENÍ NEGATIVNÍHO
Záleží na vás, zda tento krok učiníte; mohu jej doporučit, není však nezbytný. K tomuto kroku přistupujeme, pokud konkrétně víme o něčem, o nějaké negativní kvalitě nebo myšlence, které se chceme "zbavit". Vraťme se například k našim původním Čaromocným slovům, kde bylo naším cílem uspokojení: řekněme, že přesně víme, v čem je problém, a že jej chceme odstranit. Je to dejme tomu nějaká obava, úzkost; pak tedy prohlásíme, že tuto úzkost rušíme. Nezapomeňte, že když něco rušíme, rušíme jak příčinu tohoto negativního problému, tak i následek. Nemusíme vědět vědomě, co bylo prvotní příčinou naší úzkosti. Ale musíme si uvědomit, že něco v Neviděné říši tuto úzkost muselo vyvolat (vzpomeňte princip příčin a následků). Nechceme se zbavit úzkosti, aby nám pak místo ní zůstala bolest hlavy nebo páteře, nebo nějaký jiný negativní následek. Proto vyslovíme prohlášení, které nás zprostí jak příčiny tak následku onoho problému. Pak znovu potvrdíme původní cíl (prohlášení musí vždy končit pozitivní myšlenkou). Tedy:
1. Je jediná Síla.
2. A tato síla je dokonalým naplněním.
3. A (jméno) jsem (nebo je) dokonalým projevem této Síly.
4. Proto je dokonalé naplnění i mým (jejím, jeho) naplněním, právě teď a tady.
5. Já (on, ona) tímto ruším všechny negativní příčiny, následky, projevy, formy a podstaty své úzkosti.
6. A dokonalé naplnění je i mým naplněním (jeho, její)
7. Pro všeobecné blaho,
8. V souladu se svobodnou vůlí všech.
9. Tak se staň.
Samozřejmě, že se tímto způsobem můžete zbavit všech negativních zdravotních potíží nebo symptomů, úzkosti či problémů. Všimněte si, že po zrušení negativního vždy následuje nové ujištění se o pozitivním cíli. Zapamatujte si jako obecné pravidlo, že po zrušeném negativu nesmí zůstat "díra". "Mezeru", musíte v každém případě zaplnit. Vyplňte ji právě tím pozitivním, o které vám ve Slovech jde. Nejčastěji je naším cílem opak toho, čeho se zbavujeme.
Povšimněte si rovněž, jak jsem ve Slovech negativní prvky kvalifikovala: "všechny příčiny, následky projevy formy a podstaty". S tímto je nutno vypořádat se velmi rázně a bez neurčitých výrazů! Možná vám při definování negativního pomůže dovětek: "Ruším jakýkoliv kanál, který se ve mně nachází a skrze který se dostává negativní příčině energie; ruším jakýkoliv pocit odevzdanosti (v souvislosti s problémem), a jakoukoliv nezdravou potřebu tento problém mít."
Záporné problémy se mohou zprvu zdát záludné. Pozorujte, jak se budete cítit, až budete svá Čaromocná slova pronášet. Pokud pocítíte byť i nepatrný náznak pochyb nebo nedůvěry opakujte svá Slova a zrušte všechno negativní: "Tímto se zbavuji jakékoliv nedůvěry v mém konání, jakéhokoliv pocitu viny nad jeho výsledky nebo svého ,práva' takto konat, jakéhokoliv pocitu omezení, pochyb, strachu nebo nedůvěry v toto konání." Zbavte se všeho, o čem si myslíte, že vám brání ve vašem díle.
Zpočátku se to může zdát rozporuplné. Jestliže například ze začátku pochybujete o účincích Čaromocných slov (obvyklý problém začátečníků v naší společnosti), k čemu bude dobré prohlášení, že se těchto pochyb zbavujete? Dobrá, můžete se pokusit o prohlášení, že tyto pochybnosti rušíte, třeba i v takovémto pojetí: "I když má vědomá mysl má zřejmě nějaké problémy s uvěřením v tato Čaromocná slova, má podvědomá mysl ví, že účinkují."
Další způsob, jak vyslovit rušící formuli, je říci: "Rozpouštím a uvolňuji..." (a uvedete negativní). Někteří lidé si to dokážou skutečně obrazně představit: Může se rozplynout bolest, stejně jako úzkost, strach, neštěstí, napětí, obavy, nemoc, nachlazení, kašel atd.
JEDNÁNÍ V SOULADU
Nejsou-li slova a skutky ve vzájemném souladu, pak nebudou mít žádného účinku.
I-ťing, Kniha první, hexagram 37
Používání Čaromocných slov není pasivní technikou. To, co uvádí Slova do pohybu, je vaše bytostné já, a k dokonání je důležitá vaše odpovědnost. To neznamená, že se budete bezhlavě snažit problém vyřešit. Neznamená to, že si budete s něčím stále lámat hlavu a znovu a znovu na to myslet. Znamená to jednat v souladu; doslova počínat si tak, aby to bylo v harmonické shodě se Slovy, která jste vyslovili. Například při pronášení Čaromocných slov invokujících dokonalé zdraví můžete vyvolat příčinu, která se projeví (jako následek) v podobě vhodných lékařů, medikamentů nebo způsobu léčby. Všímejte si těchto příznaků a buďte na ně připraveni. Jednání v souladu funguje tímto způsobem: Čaromocná slova pro nás spustí "alchymický' proces. Naše individuální energetická síla se spojí a splyne s energetickými silami Universa. Tím se vytváří nový vitální tok energie, jenž se teď stává i vaší energií. Jiný způsob vysvětlení je, že naše individuální energie se "připojí" k Nekonečné síle a transformuje se tak na něco zcela nového a jedinečného. Když k tomuto dojde, je nutno tuto Sílu, tuto novou energii "zaktivizovat". V této chvíli je velmi důležité nechat ji působit ve Světě forem - a vy ji jen budete následovat. Nemusíte se do ničeho nutit. Nejste-li připraveni, tak zkrátka nejste připraveni. Jednání v souladu někdy také prostě znamená otevření se tomu dobrému v nás. Pokud však cítíte aktivitu, je jen přirozené nechat vše, aby proběhlo organicky. To znamená jednat tvůrčím způsobem; řiďte se tím, co považujete za správné, Možná se vám bude zdát, že jednáte stejně jako předtím, než jste se do práce s Čaromocnými slovy pustili, ale pravděpodobnější je, že to budete pochovat jinak. Možná, že si dokonce vytvoříte zcela nové modely chování. Možná, že rozbijete staré zvyky, ale nyní budete jednat v souladu se svými Čaromocnými slovy.
Pamatujte, že tato forma magie funguje v naprosté shodě s přírodními zákony, Následkem toho i výsledky často vypadají "přirozeně" - tak přirozeně, že ve skutečnosti někteří lidé dokonce ani nezaznamenají, jak jeden krok vede ke druhému. Pak, když je již problém úplně vyřešen, může se řešení zdát jako naprosto logické a nijak zázračné. A nevěřící se mohou ušklíbnout: "Ta vaše magie vás přece nevyléčila, to byl doktor ten a ten, nebo ten nový lék, který právě objevili." Dobrá. Netoužíme po potlesku nebo obdivu; jde nám o výsledky. Nezáleží na tom, jak se mohou výsledky projevovat, nezáleží na tom, jakou formu na sebe berou. Důkaz nacházíme jedině v praxi. Podle mého názoru, když Čaromocná slova použijete s cílem dosáhnout dokonalého zdraví, nezáleží na tom, zda nemocný ihned vyskočí z postele a je jako rybička, anebo zda pomůže ten správný lékař se správnou diagnózou, správným způsobem léčení a nemocný se zotaví až poté. To, na čem záleží, je jeho uzdravení. Výsledek naší práce nemusí vypadat nijak dramaticky. Někdy ovšem může být výjimečně působivý, ale to je zase jen věc stylu a formy,
Někdy jednání v souladu předpokládá určitou aktivní účast z naší strany (hledání toho pravého bytu, toho pravého partnera atd.) Někdy jednání v souladu znamená pouze být přístupný k dobru, jež k nám přichází. Někdy to znamená uvědomovat si příznaky, projevy a manifestace. Jednání v souladu neznamená, že budeme o problému neustále přemýšlet a lámat si hlavu, nebo že budeme pochybovat, zda jsou Čaromocná slova účinná. Jednání v souladu znamená naučit se věřit ve vlastní schopnost řídit svůj vlastní život.
EMOCIONÁLNÍ ATMOSFÉRA
Soustřeďte se na to, co cítíte, že chcete. Emocionální atmosféra může být skutečným začátkem samotné práce. Začněte tím, že se zaměříte na rozpoložení, ve kterém byste se chtěli ocitnout, až bude dílo završeno. Je-li váš život příliš hektický, můžete se koncentrovat na pocit klidu; jste-li zklamáni životem, můžete se soustředit na pocit naplnění; žijete-li svůj život v osamění, můžete se soustředit na to, jak byste se cítili, kdybyste milovali a byli milováni.
BLIŽŠÍ URČENÍ
Svá Slova můžete doplnit podle potřeby následujícími výrazy:
"Zcela přirozeným způsobem"
"V naprosto ideálním čase" nebo "s dokonalým načasováním"
"Bezbolestně" či "bez jakékoliv bolesti"
"Radostně" nebo "šťastně"
Tyto blíže určující výrazy přiblíží rozpoložení, ve kterém se magické dílo odehrává. Doporučuji vložit je za prohlášení "Pro blaho veškerenstva". Nebo chcete-li, můžete je uvést před závěrečnou frázi "A tak se staň".
VYUŽITÍ
Čaromocná slova můžeme používat, ať už je našim cílem cokoliv pozitivního: uzdravení, peníze, láska, tvůrčí naplnění, práce, byt, dům, manžel, manželka, milenec, dobří přátelé, dobrý spánek, dieta, harmonické vztahy. (Pracujeme-li na vztazích, neužíváme žádná jména, to vysvětlím později v této kapitole).
Čaromocná slova lze rovněž využít i pro takové koncepční cíle jako je bezpečnost, ochrana, očištění, inspirace, energie, moudrost či seberealizace. A lze je využít i pro zbavení se všeho záporného: kouření, narkomanie, pocitu nejistoty neurotických obtíží, fobií, strachu - dokonce i "zlých" duchů (v tom je podstata exorcismu). Připomeňme si, jak se zbavit negativních kvalit života:
1. Zrušíme jak příčinu, tak následek záporné kvality.
2. Vždy nahradíme zápornou kvalitu kladnou. Například zbavíme se "nejistoty" a nahradíme ji "jistotou"; zbavíme se "chudoby" a nahradíme ji "prosperitou".
FORMA A PODSTATA
Při práci s Čaromocnými slovy, užíváme velmi specifické prostředky pro navození určitých příčin a dosažení žádaných výsledků. Proto je tak důležité důkladně si vše promyslet, než se skutečně pustíme do díla. Je užitečné nejprve si všechno napsat. Doporučuji vám udělat si seznam prvořadých problémů (kterých se zbavíte) a primárních cílů (které uvedete do pohybu). Udělejte si dva sloupečky vedle sebe: "Zrušit" a "cíle". Teď vidíte naprosto jasně, čeho se chcete zbavit a čeho chcete dosáhnout. Své cíle si můžete zpočátku vypsat poněkud šířeji. Začněte vyjmenováním hodnot či kvalit, kterých chcete v životě dosáhnout, jako je zdraví, štěstí, láska či prosperita. To jsou podstaty. Formy, ve kterých přijdou, dosud nejsou specifikovány.
Nyní jmenujte specificky vše, co chcete nebo potřebujete, aby váš život byl příjemnější (nebo alespoň snesitelnější). Takové věci se někdy mohou zdát příliš světské, materiální a praktické; ale nijak je neposuzujte. Vezměte je na vědomí a zapište je do sloupečku "cíle". Nepopírejte žádnou potřebu, ať je jakkoliv přízemní. Zapište si všechny: opékač topinek, auto, myčku nádobí, barevnou televizi, nové šaty cokoliv. To jsou formy. Je naprosto správné pomáhat si Slovy, abychom do svého života vnesli takovéto formy praktické předměty. Nicméně často jakoby několik forem spadalo do kategorie jediné podstaty. Například formy jako peníze na nájem, na účet za telefon, nový šatník a výlet do Evropy, všechny spadají do podstatové kategorie "hojnost" či "prosperita". Jestliže pracujete s Čaromocnými slovy z cílem prosperity nebo hojnosti, obdržíte dostatečné množství peněz, abyste mohli zaplatit účty a vše, co potřebujete. 0 to se můžete postarat tím, že se ve svých Čaromocných slovech zaměříte na podstatu. Nemusíte vyjmenovávat všechno to ostatní (formy protože o ně už bude postaráno tím, že dosáhnete celkové podstaty).
JE-LI CÍLEM FORMA
Možná že máte peníze, abyste si mohli něco koupit, ale chcete mít jistotu, že své peníze vynaložíte rozumně. Řekněme například, že si chcete koupit automobil, ušetřili jste si na něj a teď se chcete ujistit, že vyberete ten správný i když o autech toho moc nevíte. V takovém případě vám nejde o podstatu (peníze), ale svá Slova použijete pro auto samé, tedy skutečně pro určitou formu.
I když se zaměříte na specifickou formu, je užitečné uvažovat o kategorii (pokud jde o podstatu) ve které budete tuto určitou formu "klasifikovat". Když má přítelkyně R. pronášela svá Čaromocná slova, která jí měla pomoci sehnat auto, ptala se sama sebe: "Co potřebuji (pokud jde o podstatu), abych se dostala k tomu správnému automobilu, který je pro mně nejlepší?" Rozhodla se, že formu "automobil" bude mínit jako manifestací dvou hlavních podstat moudrosti a bohatství. Pak formulovala svá slova takto:
Je Jediná Síla,
Jež je dokonalým bohatstvím a moudrostí
A já (jméno), dokonalý projev této Síly
Jsem si tímto vědoma svého bohatství a moudrosti.
Specificky tím, že přivolám do svého života a svého vlastnictví Ideální automobil, který splní veškeré mé potřeby
Pro všeobecné blaho, Ze svobodné vůle.
Tak se staň.
Pak jednala v souladu (chodila po obchodech, vyptávala se) a našla perfektní vůz: nově nastříkaný žlutý VW za rozumnou cenu. Auto nebylo nové, ale jinak ve vynikajícím stavu a majitel byl přívětivý člověk, který byl léta k dispozici, když se potřebovala na něco zeptat, a k tomu jí doporučil dobrý servis se vstřícnými opraváři, kteří auto už dobře znali.
Jednou, když mi na cosi chyběly peníze, nepoužila jsem Slova, abych si je přivolala; použila jsem je pro konkrétní formu. Tehdy jsem potřebovala cívkový magnetofon. Zdálo se mi, že žádné peníze na světě mi nepomohou vybrat ten správný. A tak jsem si za cíl stanovila "správný cívkový magnetofon, který potřebuji ke svému životu, ze svobodné vůle a pro blaho všech". A nakonec mi jeden darovala sestra (která, jak se ukázalo, něco o magnetofonech věděla); a pak se objevil můj blízký přítel, technik, který mi jej zapojil. To je další příklad využití Slov s cílem specifické formy. Je tedy mnoho příležitostí, kdy je vhodné nasměrovat své konání tak, aby cílem byla forma. Nicméně někdy je forma jako cíl naší práce omezením. Vzpomeňte se na starou moudrost: "Dávej si pozor na svá přání, co kdyby se splnila?" 0 tom by se daly napsat celé knihy o lidech, kterým se mohlo kouzlem vyplnit přání, a stalo se, ovšem k jejich naprosté nelibosti (viz Kapitolu I, str. 29). To jsou následky nepochopení principu formy a podstaty, Chcete-li pracovat specificky za cílem určité formy, je vždy nejvhodnější přidat doplňující frázi, která nedovolí jakékoliv omezování formy. Tak bych mohla ke svému prohlášení pro magnetofon dodat:
Tímto uvádím do svého života
Ten pravý cívkový magnetofon, který potřebuji,
anebo jeho ekvivalent, nebo něco ještě lepšího.
JE-LI CÍLEM PODSTATA
Příklady naplnění "prázdné" formy se hojně vyskytují jak v populární literatuře, tak i ve skutečném životě: nespokojený milionář, jenž sice vydělal kýžený finanční obnos, ale nekoupí si štěstí ani lásku; - slavná filmová hvězda, která dosáhne slávy a štěstí, skončí osamělá, vyčerpaná a nepochopená... tahle stará klišé všichni známe. To jsou příklady naplnění formy tam, kde bylo ve skutečnosti zapotřebí naplnit podstatu.
Jak to ale rozlišíme? Jak poznáme, zda chceme podstatu nebo formu? Nejprve si položme tyto zásadní otázky: 1: Jaký je pocit kterého chci dosáhnout? Je-li odpověď na tuto otázku určitá, pak víme, že je nejlepší zaměřit se na formu. Například je-li naším cílem vlastnit opékač topinek, a pocit, kterého chceme dosáhnout, je vědět, že si můžeme udělat topinku, kdy se nám zachce, pak si můžeme být naprosto jisti, že zde potřebujeme formu. Stejný princip platí i pro automobil (když chceme jezdit), kabát (když chceme, aby nám bylo teplo), nový sporák (když se nám starý pokazil a my chceme vařit) atd.
Co když je ale odpověď na první otázku "Chci bezpečí" nebo "Chci být milován" nebo "Chci být spokojený', pak se ptáme dál...
2. Je možné stejného pocitu dosáhnout jiným způsobem (nebo způsoby), než dosažením tohoto specifického cíle, o kterém jsem si myslel, že jej potřebuji? Nemusíte uvažovat o jiných specifických způsobech. Prostě se pokuste představit si, zda je myslitelné mít stejný pocit z jiné formy - kterékoli jiné formy, jedno jak "nemožná" se může zdát (nezapomínejte na nekonečné množství řešení). Je-li takový pocit vaším cílem, pak to, co chcete, je podstata. A můžete k ní dojít mnoha způsoby, Zde jsou další příklady otázek, které si můžete položit:
 Chci skutečně "milion dolarů", nebo chci vlastně "štěstí", které mi tyto peníze podle mého mínění přinesou?
 Toužím po "cestě do Španělska", anebo spíš po "perfektní dovolené"?
 Chci skutečně "manžela", nebo toužím po "finančním zajištění" či "citové jistotě", nebo prostě chci jenom "obyčejné" zázemí?
 Chci skutečně, "aby se do mě zamiloval někdo určitý", anebo vlastně toužím po "ideálním životním vztahu"?
 Chci se skutečně "stát filmovou hvězdou", nebo je to "tvůrčí naplnění" či "uznání mého talentu"?
 Chci se skutečně "stát prezidentem firmy", nebo toužím po "pocitu vlastní důležitosti"?
Pamatujte si, že není třeba cíle hodnotit. Někdy je specifická forma natolik společensky vážená, že by nám mohla zabránit v uvědomění si skutečné podstaty našich potřeb. A někdy ani netoužíme si podstatu své potřeby připustit, protože jsme posoudili její hodnotu. Ale každá potřeba je hodnotná, pokud nikomu neuškodí a pokud se držíme všech principů. A každá potřeba může být splněna našimi skutky, jakmile jsme si tuto potřebu upřímně přiznali. Je naprosto přirozené, že toužíme po pocitu citového zázemí či pocitu vlastní důležitosti. To všechno jsou podstaty.
Jste-li na pochybách, nezapomínejte, že podstata je to, co cítíte, právě ta kvalita, o které si myslíte, že vám ji určitá forma přinese.

Uvedu pár příkladů těch, kteří se zaměřili na podstatu:
A. chce ze svého života vypudit pocit, že "se mu nikdy nedostává peněz". Za svůj cíl si zvolil "částku 35000 dolarů", aby zajistil sebe a svou rodinu po určité období a zaplatil staré dluhy. Pak se zarazil a přemýšlel: "Ba ne, tohle je jen forma. Jaká je podstata toho, co chci?" Na to se rozhodl formulovat svůj cíl jako "podstatu, jíž bude finanční zajištění pro něho a jeho blízké". Do své formulace Čaromocných slov zahrnul prohlášení o zrušení "jakéhokoliv pocitu nedostatku a nejistoty". Zakrátko se výsledky jeho práce začaly projevovat mnoha způsoby: zvýšení platu, pak příležitost podílet se na řízení menší firmy. Firma se rozrostla, až se nakonec začal podnikání věnovat úplně a do dvou let získal 65 000 dolarů. V tomto případě by práce pro určitou formu, určitou částku, byla omezením.
B. nebyl spokojen se svým zaměstnáním jako zvukař v reklamních filmech. Rozhodl se, že chce ze svého života vyloučit pocit otrocké práce a neuspokojení. Nejprve jej napadlo, že by chtěl "nové místo". Ale pak si pomyslel: "Ale ne, nové místo je přece jenom forma." Svého šéfa i spolupracovníky měl rád, práce u filmu se mu líbila, ale ve skutečnosti by raději filmoval, než aby zůstal pouhým zvukařem. Nebyl si jist, jakou by měla mít nová práce formu. Zformuloval si vlastní Slova, a za svůj cíl si určil podstatu - "spokojenost v práci". Zakrátko se rozšířila náplň jeho práce, takže kromě zvuku pracoval rovněž na střihu a nakonec i režii. Ačkoliv zůstal u stejné společnosti a se stejnými lidmi, mohl se teď tvůrčím způsobem podílet na vzniku dokumentárních filmů pro charitativní instituce. B. má nyní pocit tvůrčího uspokojeni. Zjistil, že režie jej velmi baví. Nezískal sice doslova "nové místo", ale ve starém zaměstnání dostal novou roli - skutečně jej překvapila forma, v jaké k němu toto uspokojení přišlo. B. ani netušil, jak jej bude natáčení bavit, ani že mu to půjde tak dobře. V tomto případě práce za účelem podstaty přinesla i vedlejší prospěch: zcela nový náhled na život a budoucnost. A forma "nové místo" by to určitě nedokázala.