Chci s Vámi sdílet obrazy událostí vbudoucnosti, které vnímám. Není to z klasického channelingu, kdy
bych přímopřiváděl informace své průvodkyně. Naše komunikace probíhá trochu jinak,dostávám od ní
„obrazy", které pak svými slovy popisuju. Ty obrazy jsoupohyblivé, jsou v nich emoce i
záměry.
To,co se stane v roce 2012, není něco, čehosi všimnou
všichni lidé. Nebude to žádné efektní divadlo pro media, nebudou tamžádní mrtví, žádné katastrofické
scény, prostě nic, co by tuhle událostprosadilo do televizních zpráv nebo do titulků novin. Přesto
jí spoustu lidíbude vnímat a intenzivně prožívat, je to totiž něco, co se odehraje v nás amezi námi.
Týká se to našeho vnímání a chápání toho, kdo jsme, co chceme, co jeto svět kolem nás, co je to
realita.
Nebudoupadat domy a hořet města, lidé nebudouumírat v bolestech, přesto to bude konec
světa tak, jak ho známe. I druhý denpůjdeme po stejných ulicích, kolem stejných obchodů, potkáme
stejné lidi,přesto si budeme vědomí, že všechno je jinak, že starý svět skončil a teď jezde něco
nového.
Tohleuvědomění vychází z vědomí toho, kdojsme. Je to vědomí toho, že my jsme tvůrci
tohoto světa, této reality, že svět,který máme kolem sebe, není něco shůry daného, něco vytvořeného
podle zákonůprozřetelnosti nebo navěky neměnného. Tento svět tvoříme my svými činy, svýmipředstavami
o sobě samých i o druhých lidech, svými přáními, touhami a záměry,svými myšlenkami, pocity nebo
emocemi. Jsme tvůrci všeho, co teď prožíváme,všechny ty problémy, nepříjemnosti, násilí, války,
nemoce a bídu, jsme sistvořili sami, tak jako všechnu lásku, sounáležitost, harmonii,
zdraví,bohatství a mír. Ta událost se právě týká tohoto uvědomění, že nic z toho k námnepřichází z
vnějšku, od Boha nebo od druhých lidí nebo od přírody nebo odfyzikálních zákonů, ale že vše pramení
v nás, v našich srdcích.
Jsme tvůrci i toho starého světa, který máme kolem sebe dnes, alenikdy jsme si to neuvědomovali,
přesvědčili jsme sami sebe, že to není pravda,že my jsme jen objekty manipulace vnějšími silami a
jen reagujeme.Představovali jsme si, že jsme buď byli stvořeni Bohem nebo vyvinuti evolucí ahozeni
do nepřátelského vesmíru, ve kterém teď musíme bojovat o přežití. Zapomnělijsme na to, co nás
spojuje a začali hledat to, co nás rozděluje a vše, co jsmedělali, vycházelo ze strachu. A bojíme se
dodnes, bojíme se přírody, druhýchlidí, sami sebe, Boha, bojíme se o život. Celý svět kolem nás je
postaven natomhle strachu. Z něho pak vyvěrá pocit oddělenosti, osamělosti, co bylocelistvé, je
rozdělené, vše má dvě protichůdné strany. V takovém světě pakkaždé dobro musí být vyváženo stejnou
porcí zla. Možná jsme to neuměli jinak,naše informace byly omezené, nechápali jsme v souvislostech
to, co se kolem násděje. Učili nás to naši rodičové, které to naučili jejich rodiče, vtloukali námto
do hlav ve školách, protože to kdysi dávno bylo zapsáno do tlustých knih acelý svět kolem nás nám
potvrzoval, že je to pravda, protože všichni se podletoho chovali. Nebylo
úniku.
Ale už teď se náš svět změnil, zmenšil.Každý den můžeme vidět, jak žijí jiní lidé po
celé Zemi, můžeme slyšet, co simyslí nebo jak ten svět vnímají, navštěvujeme se, čteme navzájem své
knihy,během vteřiny se můžeme dozvědět to, co se stalo na druhém konci světa. Už teďsi uvědomujeme,
jak jsme si podobní, jak v hloubi duše vlastně chceme to samé,chceme milovat a být milováni, být
spolu a tvořit, žít v harmonii, štěstí amíru. Tohle zjištění se zdá jako velmi triviální a útopické,
protože většinalidí si myslí, že je to nedosažitelný sen. Ale je to něco na čem se shodnemeúplně
všichni.
Událost roku 2012 se týká právě téhle shody, uvědomění si toho, ževšichni chceme právě
tyhle nejzákladnější prožitky a dále si uvědomíme, že sije vlastně můžeme dát navzájem místo
dosavadního strachu, odmítání, nenávisti,místo násilí a válek, místo bídy a nemocí. Je to o hlubokém
uvědomění si, že mysami jsme zdrojem a že to, co dáváme, to také dostáváme a když dáváme lásku,
taktaké lásku dostaneme nazpět, když dáváme mír, tak mír se nám i vrací, kdyždáváme zdraví a
bohatství, jsou zdraví a bohatství tím, co máme.
Užteď si spousta lidí uvědomuje, že taktobude fungovat
nový svět a tohle uvědomění se stále šíří, fázový posun vevnímání světa nastane, až k tomuto
uvědomění dojde u 2 až 3 procent lidí. Tentopočet je ovšem podmínkou nutnou nikoliv však
postačující, druhým krokem je, žesi budeme vědomí i sebe navzájem. Když každý z těch tří procent
lidí bude sedětdoma a budovat si to uvědomění sám, k žádné změně světa nedojde. Ta změnanastává tím,
že to uvědomění sdílíme s druhými lidmi. Sdílíme s nimi to, coprožíváme, co cítíme a jaké máme
záměry, co chceme od života a naslouchámelidem kolem sebe, když sdílejí to své.
Chce to kus odvahy sdílet s druhými tyhle věci, říkat jim o
tom,co skutečně máme v sobě místo toho, abychom jim říkali to, co oni chtějí slyšetnebo to, co nás
naučili v rodině nebo ve škole. Chce to hodně síly přijímat setakoví, jací opravdu jsme, bez masek,
přetvářek a výmluv. Ale i v tom si můžemenavzájem pomáhat tím, že nehodnotíme druhé lidi nebo to, co
s námi sdílejí, alepřijímáme je takové jací zrovna jsou. Jedině tímto upřímným sdílením se můžekaždý
z nás dostat k tomu, co opravdu od života chce, jedině když si totopřiznáme, můžeme to také od
života dostat. Na téhle cestě pak pracujeme spochybnostmi, že si to nezasloužíme, že je to něco
špatného, že nejsme dostdobří, že to nemůžeme mít, že nám to druzí nedovolí atd. Ale sdílením
veskupině poznáváme, že vše, co chceme, už vlastně máme, protože to dáváme druhýmlidem a máme toho
čím dál víc, protože druzí to, co chceme, dávají nám. Jenhlubokým sebepřijetím dokážeme přijmout ty
ohromné dary, které dostáváme,protože místo světa nedostatku, se objevuje svět
hojnosti.
Je to Dar. To je to, co dostaneme v roce 2012. A my jsme nejenobdarovanými, ale i dárci. Darujeme si
prostě nový svět, nové mezilidskévztahy, novou komunikaci, novou spiritualitu, nový život. Tím, jak
stále vícspolu sdílíme své představy o životě, každý z nás se dostává k té svénejkrásnější představě
a také zjišťujeme, jak si jsou tyhle představy podobné,jak jedna druhou doplňuje nebo překračuje a
rozvíjí, tam kde jedna představakončí, druhá začíná. Zjišťujeme, že naše nejkrásnější představy o
životě jsou vdokonalém souladu a harmonii, není mezi nimi žádný rozpor ani boj a stále vícsi
uvědomujeme, že to funguje jen s těmi absolutně nejkrásnějšími představami,že při jakémkoliv
kompromisu nebo ústupku dochází ke střetu. Začínáme si uvědomovat,že jsme předurčeni prožít ten
naprosto nejkrásnější život, jaký si každý z násdokáže vysnít, že celý vesmír směřuje k naplnění
našich nejtoužebnějších přání.K lásce, míru a harmonii.
Mnoho lidí vnímá změny energií na planetě Zemi, mění se
užnějaký čas. K velkým změnám došlo už před třemisty lety, kdy díky nim bylyzlomeny obruče
středověku, od té doby je naše civilizace v mohutné turbulenciválek a násilí, ale také v mohutné
technologické revoluci. K další proměnědošlo kolem roku 1950, kdy se proud energie ještě zesílil a
přispěl i k velkézměně psychiky a vědomí. Dnes vrcholí. Na Zemi se inkarnovalo spoustu velkýchduchů,
jejichž prací je přechod lidské civilizace do nové fáze. Jsou to staréduše, které se vracejí a
jejich záměrem je udržet spojení se spirituálnímsvětem i když jsou v lidských tělech. Jejich vědomí
je tak vysoké, ženezapomínají odkud a proč přišli a dnes je jich čím dál víc, jejich čas
právěpřišel.
Někdyse o roce 2012 mluví jako o „koncičasu". Tento konec ovšem neznamená, že se zastaví
hodiny nebo celý vesmír„zmrzne" do věčné nehybnosti. Je to opět vnitřní proces v lidech a
jespojen s jejich vnímám času, minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Stálezřetelněji si uvědomujeme,
že čas je iluze, že žádná minulost ani budoucnostneexistuje, že vše je věčný okamžik nyní. Toto
vědomí má obrovské důsledky proživot, který se řídí zákony karmy, zákony příčiny a následku.
Karmický zákonříká, že to, co se stalo v minulosti, může nebo musí být odčiněno vbudoucnosti. Ovšem
ve chvíli uvědomění, že žádná minulost ani budoucnostneexistuje, se karma stává čistou, kdy nic, co
se děje, není důsledkemminulosti a nic, co se stalo, nemůže být nikdy odčiněno. Tohle je konec
času,není důležité nic z toho, co se stalo včera ani nic z toho, co se stane zítra,platí jen to, co
se děje právě tady a teď.
Žijeme tady a teď a jen na nás záleží, co se svými životyuděláme, jaký jim dáme smysl. Už teď máme v
rukou spoustu nástrojů, kterýmitvoříme to, co vyvrcholí v roce 2012. Propojujeme se v Kruzích srdce
a tvořímespolupracující týmy se společnými záměry a projekty, jak je realizovat. Docházímezi námi k
hlubokému propojení, kdy naše spojené energie boří realitu kolemnás, kdy dokážeme vnímat vesmírné
kontinuum času, prostoru a života. V našemspojení je tak koncentrovaná energie, že jsme na pokraji
„zážehu", kdyoheň lásky v nás vzplane takovou silou, že mu neodolá žádný strach
aninenávist.
Neexistuje žádný osud a nic na tomto světě není náhoda. Vše, co je, jemanifestací záměru.
Našeho záměru. Bytosti světla přišly na Zemi se záměry,které s Vámi teď sdílím, můžete se k nim
připojit a podpořit je svými vlastnímizáměry. Je na nás, na našich rozhodnutích, jakým způsobem
prožijeme rok 2012.
